Žena, která vždy chtěla být matkou, si adoptovala 8 realistických panenek a začala je krmit

Společnost

Kelly White z Long Islandu si splnila svůj sen o mateřství trochu netradičním způsobem. Adoptovala osm realistických panenek, které nazývá „reborn dolls“, a s nimiž zachází jako s vlastními dětmi. Přestože se setkává s komentáři o tom, že je to „strašidelné“, Kelly své rozhodnutí hájí a plánuje svou „rodinu“ dál rozšiřovat.

První panenka a začátek neobvyklé sbírky

Osmadvacetiletá žena z New Yorku se k realistickým panenkám dostala loni v říjnu, když na YouTube narazila na video, které předvádělo sbírku těchto panenek. Brzy poté si pořídila svou první panenku jménem Jennifer, jíž původně chtěla jako pouhý rekvizitní předmět. Avšak jakmile měla Jennifer doma, okamžitě si k ní vybudovala hluboký vztah a postupně začala svou sbírku rozšiřovat.

„Vždy jsem chtěla být mámou, už od svých osmi let,“ přiznává Kelly. „Rychle jsem si k Jennifer vytvořila pouto, jako by byla adoptovaným dítětem,“ říká s tím, že dokonce utratila přes 2 000 dolarů za oblečení a vybavení pro panenky.

Rituály, péče a mateřská láska k panenkám

Kellyiny panenky mají vlastní postele a každá z nich má své místo v jejím domově. Doma má například panenky „dvojčata“ Molly a Antonyho, Ashley, Elizabeth, Michaela, Adama a nejstarší „dceru“ Jennifer, která je vysoká 39 palců a má vlastní postel v Kellyině ložnici. „Mám svou rutinu – ráno jim dělám snídani, oblékám je a pouštím jim pohádky. Momentálně se díváme na disneyovský maraton,“ popisuje.

Dokonce, když byla Jennifer „malá“, Kelly ji krmila „mlékem“, které připravovala ze směsi mouky a vody. Dnes už je Jennifer „starší“, a tak ji Kelly krmí lahví, což jí pomáhá udržovat její mateřský rituál. „Jsem adoptivní maminka,“ říká s pýchou žena, která doufá, že jednoho dne adoptuje skutečné děti.

Panenky na veřejnosti: Dvojkočárek a nevítaná pozornost

Se svými panenkami chodí Kelly běžně i do parku nebo do restaurace, kam je převáží v dvojitém kočárku. Přestože ji někteří lidé podporují, setkává se také s pohledy a komentáři. „Někdy mi lidé říkají, že je to divné nebo strašidelné,“ říká Kelly, „ale nejsem překvapená, že tomu někteří nerozumí.“

Na otázky, proč raději neadoptuje skutečné dítě, odpovídá, že péče o panenky jí poskytuje cennou zkušenost a naplňuje její touhu po mateřství. „Je to praxe, jak se jednou postarat o opravdové děti,“ vysvětluje.

Zdroj: Unilad